Seals      Of      The       Worlds

 Jméno:  Nathan (Scourge)
 Příjmení: 
 Věk: 25 let nejspíš
 Povolání: Žoldák, když se mu zrovna chce a povaleč, když se mu nechce. 
 Rasa: Ilresian - warrior cat
 Zbraň:  Drápy, zuby, obojek.. celé tělo. 
 Mazlíček: zatím nemá
 Schopnosti: - primární:  Vzduch
          - sekundární: Proměna ve warrior cat

 Povaha: Ve hře.

 Minulost: Probudil se v malém, zapadlém městě Neiren, měl tlapy, měl srst, měl drápy, měl zuby. Kdo byl? Býval člověkem, chodil po dvou.. mluvil.. četl.. a snil. Měl snad dlouhý sen a probudil se do kruté reality? Bylo mu pouhých sedm let, kdy se musel v novém těle o sebe postarat úplně sám, neměl nikoho.. sám ve velkém světe a sám se svým hrozivým stínem za krutých nocích. Pamatoval si své jméno.. Nathan bylo to? Nikdo jej neznal, nikdo nerozuměl jeho divokému naříkání, nikdo neviděl jeho touhu po správné cestě domu.. domu.. odkud pochází? Nedokáže si vzpomenout. 
 Bloudil dlouhé hodiny, možná i dny.. chodil po čtyřech, to se mu stalo naposledy, když byl ještě batole. Člověk by nevěřil, jak těžké bylo si zvyknout, že nemá pouze dvě nohy, ale rovnou čtyři. Navíc.. kočky přecijen dělají všechno úplně jinak, než člověk. 
 Nemohl použít vidličku k tomu, aby se pustil do právě ulovené ryby, pohled na kočku, které se snaží nabrat rybu vidličkou opravdu neuvidíte denně, ale Nathan se rozhodl být chytrá a civilizovaná kočka, když už ho toto neštěstí potkalo.. ale tlapy jsou tlapy a vidlička je vidlička. Když objevil ostré drápy, kterýma si málem vypíchl oko, brzy přestal toužit i po vidličce a začal jíst po kočkovsku, syrové ryby byly problém, nechutnaly tak dobře, jako smažené, ale pořád chutnaly lépe, než odpadky, které měl mnohem častěji. Jeden problém měl za sebou, naučil se si sehnat potravu, jenže jak vyřešit vodu? Dřív si rád dopřával plavání v jezeru, miloval koupel a miloval vodu, jenže dřív není teď.. Člověk nemá srst, která se mu lepí na tělo a rozhodně potom nevypadá jako anorektická kočka, kterou někdo právě přejel traktorem. Mohl namočit ocas do vody a umýt se.. civilizovaně.. ne, ani tato možnost nevyšla. Voda je slizká, proč si toho dřív nevšiml? Jak to dělají kočky? No jistě, jazykem.. Zkusil to, jeho chlupy rozhodně nechutnaly jako cukrová vata a místy mu připadalo, že se snad udusí, ale je kočka, musí se mýt jako kočka, nenáviděl je.. proklínal je. No jistě! Je kočka.. musí najít kočky a přidat se k nim, zjistit, kde ony berou jídlo, zjistit, jak naplnit svůj žaludek i dřív jak po dvou dnech lovení jedné ryby. A tak to zkusil. Nikdy neviděl kočky tak rychle utíkat, byly vždycky tak malé? Byl on vždycky tak velký? Možná ho zrádná čarodějnice zaklela, jenže on v životě žádnou čarodějnici neviděl. Nenarodil se jiným, ale stal se jiným. 
 Každý má přeci svou smečku i na něj někde čeká, někde tam za rohem a nebo za horami? Proč se nemohl proměnit v ptáka? Kočka musí chodit po svých a ještě po čtyřech, byl sice rychlý, doskočil daleko, pokud zrovna nenaboural do stromu a nebo nezakopl o kámen, to neskákal ani neběhal, ale kutálel se. Kutálel se často, než se naučil používat svoje nohy, rychlost a váhu těla. Kočky jsou vlastně super věc, dokud to s nimi člověk umí.. v jeho případě kočka. Dokázal se vydrápat na jakýkoliv strom, přeskočit z domu na dům a dokonce když chtěl, ale opravdu chtěl.. dokázal přeskočit potok, nebo vetší vodní plochu bez toho, aniž by si namočil kožich. Vlastně ne, dokázal to přeskočit jen když nechtěl, jakmile se jen předváděl, že to umí skončil jednoduše ve vodě. Pravidlo číslo jedna.. nikdy se nepředvádět, nevyplatí se to. I přestože zjistil, že jeho nohy dokážou předběhnout kdejakého ptáka si nemohl ani na chvíli myslet, že je šampion, protože potom se úplně pokaždé život rozhodl mu tuto myšlenku vyvrátit a uvrhnout ho do problémů. Dva roky trvalo, než se naučol používat všechny části svého těla ke správnému účelu bez toho aniž by ze sebe udělal naprostého pitomce. Rostl.. sílil.. trénoval.. zjistil, že svět není přívětivý, není vřelý a rozhodně nedává nic zadarmo. Čím víc rostl, tím víc naháněl strach, lidé se ho báli, ale on byl pořád stejný trouba a nechápal to. 

 Snažil se zalíbit, jako každá kočka udělat smutné oči, utrápený pohled a naplnit si žaludek, ale jak to má udělat kočka, která měří 110 centimetrů a vypadá, jako kdyby ho posedl démon hladu? Možná už nebyl tak roztomilý, vlastně on nebyl nikdy roztomilý.. jen si to o sobě myslel, ale byl jediný. Lidé se mu přestávali líbit, utíkali před ním.. pokud měl štěstí a pokud neměl, tak on musel utíkat před nimi. Brzy vypadal jeho kožich, jako oběť nějakého atentátu, každým rokem přibývalo víc jizev a víc ran na jeho těle.. na silném a statném muži by to vypadalo i drsně, ale on si přišel, že má nějakou nemoc a tak se rozhodl bránit. Postavit se svým nepřátelům a použít drápy i k něčemu jinému, než jsou ryby a odpadky.. vlastně především ty odpadky. Nešlo mu to, vyprášili mu kožich tolikrát, že by se to už naučil i blbec a on se naučil. Vlastně na tom nebylo nic težkého, jednou seknout tam a po druhé támhle a člověk je pryč, nebo aspoň jeho hlava... noha.. ruka.. už mu neublížili. Další etapa života za ním, už nebyl dítětem, nebyl člověkem a uměl být kočkou. 

 Přišel další důležitý den v jeho životě, někdo si ho vzal domu, někdo, kdo se ho nebál a dal mu najíst, ten den zažil příjemné teplo krbu, zjistil, že oheň nemusí vždy pálit a člověk ho dokáže využít i k příjemnějším věcem, než mu pálit ocas. Muž mu dal smysl života, kterým se stal boj, lov a zabíjení.. ale dal mu taky jméno.. Scourge.. jeho vlastní jméno.. dokazovalo to, že existuje. Takový byl nyní jeho život, život, který mu možná přichystal osud? Nevěděl, ale s láskou jej přijal, měl domov a přítele i když Warren byl nezvyklý přítel a neoplýval vlastnostmi, které by člověk od přítele čekal, ale on byl kocour a zvykl si, že život se s nim nemazlí. Zabíjel lidi, elfy i démony.. zabíjel každého za koho dostali zaplaceno... až do doby, kdy dostali nový úkol za spoustu peněz. Úkol, který on nezvládl a pokud on něco nezvládl, tak to bylo něco velkého. Ne pro Warrena, ale pro něj... Musel zabít sebe.. ne doslova sebe, ale svůj velký sen najít svou smečku, našel a musel ji zabít, nedokázal to, radost byla silnější než loayalita. Nemohl. Obrátil své drápy a zuby proti Warrenovi a přišel o jediného přítele, kterého měl.. na chvíli.. život šel dál, získal nové přátele, sen se mu splnil a on konečně zjistil, že na světe není sám. Získal smečku, stal se nováčkem, ale stále součástí.. naučil se tolik věcí, už nebyl tím hloupým a nešikovným kocourem, který se kutálel i do kopce, pokud nezvládl skočit. Naučil se bojovat, naučil se lovit, naučil se zabíjet, ale jediné, co se nenaučil bylo milovat a chránit. Dozvěděl se o sobě tolik věcí za měsíc jako nikdy předtím za 7 let co byl kocourem. Získal vůdce, sourozence i životní lásku Neilen - bílou kočku, která by ho málem i přeprala, ale na to měl již tolik zkušeností, že by mu nedělalo problém rozdrápat kohokoliv - aspoň si to myslel -, kdo by ho opět ohrožoval, jenže lásce rozumněla víc ona a on se do toho stále nedokázal dostat, nebyl příliš dobrým ani bystrým studentem a tak se musel opět učit.. ne cítit drápy, ale srdcem. Brzy se nejen stal součástí smečky, ale později i vůdcem. Měl pro co žít, koho chránit a koho milovat.. konečně se tomu citu naučil, byl lepší než zabíjení, lepší než ta nejsladší ryba.. kterou si mohl užívat tři roky. Jenže jak už předtím zjistil, jakmile si začne myslet, že je dobrý.. život mu ukáže, že není. Nebyl dost silný a svou smečku.. svou rodinu neochránil, když přišli takoví, ke kterým dřív patřil i  on.. k lovcům a najemným vrahům. Přišla vlna, která je všechny smetla.. až na něj, on přežil, on zůstal ve světě ze kterého jeho blízcí odešli. Nestál po jeho boku jeho nejlepší přítel Sorren ani jeho láska Neilen, všechno bylo pryč a on opět zůstal sám, zlomený a naštvaný na celý svět. "Scourge, tobe už nikdo neublíží" vyslovila to jméno Neilen.. to jméno, které po tolika letech od Warrena dostal a získal svou identitu. Jenže lhala, tu bolest cítil.. cítil ji díky jejich odchodu a nechápal to, ublížili mu tím, že všichni odešli z jeho života a zároveň nenáviděl sám sebe, že je nedokázal ochránit. Nedokázal je vrátit zpátky, láska je zbytečná a bolestivá věc, nic takového nepotřebuje.. Scourge se uzavřel do svého stínu, stal se démonem, který dlouho pronásledoval ty, před kterými nedokázal svou rodinu ochránit a když je dostihl a pomstil se.. ztratil smysl života a cítil se prázdný, jeho srdce odešlo spolu s jeho milovanou a zůstala jen zloba a nenávist. 

 Uběhly roky a Scourge se opět probudil.. byl člověkem.. dospělým člověkem a měl opět chodit po dvou, jíst vidličkou a nožem, měl mluvit a opět začít snít, ale nedokázal to. Všechny jeho sny se rozplynuly a zůstala nekonečná temnota, opět se musel začít učit, začal od začátku.. začal tam, kde tehdy před několika lety přestal a stal se kočkou. Nedokázal milovat, mít radost, nedokázal nic cítit, ale přesto se naučil používat lidské tělo daleko rychleji než to kočičí, ale necítil se v něm ani zdaleka tak dobře, jako v tom zvířeti, které mu tak změnilo život. Snažil se přijít na to, jak se vrátit zpátky.. četl, objevoval a mluvil. Zjistil, že kdysi existovala rasa zvaná Ilresian, rasa vznikla z kombinace temné a přírodní magie  - k účelu obrany, útoku a boje. Měli chránit, bojovat a zabíjet.. bojovali ve válkách a bitvách v přední linii, když války skončili už je nikdo nepotřeboval a byli příliš nebezpeční, proto se je rozhodli opět zničit jako něco, co snad ani nikdy nežilo. Jen hrstka uprchla a začala žít nový život daleko v horách. Na pokusy se používaly sedmileté děti, proto se nejspíš změnil v sedmi letech, tam začal jeho nový život. 
 Scourge nakonec objevil, jak se vrátit do svého kočičího kožichu, tam, kde se cítil v bezpečí, ale taky přišel na to, že si může ponechat obě schránky. Začal nový život, snažil se využít lidi ke svého prospěchu a vybudovat si postavení ve světě, ale to ho nebavilo příliš dlouho a tak se vrátil k tomu, co umí nejlépe.. k zabíjení, ale za peníze - možná ho to přecijen i bavilo a naplňovalo. Čas vše zahojí.. i jeho začal hojit a on se mohl z té temnoty opět probudit a ovládnout svět! Nebo se přinejlepším nenechat zabít?